ROVART - Portál pre súčasné umenie
husken

Otvárací cas

 

Róth Maximilián

 

Sándy

 

Otváracie hodiny

 

vyznamenanie

 

Plaketa predsedu KSK

 

ISSN 1337-7167

< STALO SA < DOSLOVA < POD OBRAZ < ATĎ.

 

< Večerná škola

 

< ROVÁS < ROVART < LÖFFLEROVA AKADÉMIA < eNRA

 

Szabó Ottó

 

Lang Quang My - Stéblo

redaktor: Dalimír Stano 2009-04-18

 

 

Čtvrtý rozměr

Můj prostor měl tři rozměry
– těsný byl
Náhle jsem čtvrtý rozměr objevil
– bezednou lásku

 

 

 

Prostě

Nesrovnávej mě s květy
je jich tolik
v nepřeberné barevnosti
A já chci mít prostě
barvu země
Ze země všechno roste

 

 

 

* * *

Jediný kvítek na sněhu
prozelení můj život
Netřeba ranního slunce
aby v srdci zajiskřily kapky rosy

 

 

 

Ráno večer v noci

Ráno vycházíme tolika směry
večer se všichni vracíme domů
Zeptáme se někdy sebe
kde býváme v noci?

 

 

 

Stéblo

Občas bývám stéblem
Pohupuji se na nebeské hladině jezera
Občas bývám stéblem
Vlna mě udeří a zalije

Občas bývám stéblem
Celou noc piji déšť
Občas bývám stéblem
Vyschlým žízní po kapce rosy

Občas bývám stéblem
Kolébaným vánkem
Občas bývám stéblem
Podupaným kroky lidí

 

 

 

Volání

O půlnoci se probouzím
Šuměním větru
doléhá volání
Hlas daleké rodné země

Nevýrazné prosebné hlasy
Tolik let za mnou přicházejí
Možná je to hlas
vycházející z mého srdce

Možná zapomenuté stopy
mého potrhaného dětství
Tulácký hlas duše
Plíživý stín dní…

Takového rána nesvítí slunce
Není slyšet ptačí zpěv
Ale to není známka klidu
leč bouře v mém srdci!

 

 

 

Osvíce

Chytil jsem cípek nebe
Nebe utichlo vyděšené!
Přemýšlím

Zpět jsem ho vypustil

 

 

 

preklad Věra Kopecká
výber zostavil Dalimír Stano